studzieni-žniŭni 2011 hoda ŭ Biełarusi ŭviedziena ŭ stroj 3 młn. 168,9 tys. kv. mietraŭ žylla, ci 42,3% da hadavoha zadańnia (7,5 młn. kv. m), paviedamlaje Biełstat.

U paraŭnańni z takim ža pieryjadam 2010 hoda ŭ ekspłuatacyju zdadziena na 522,6 tys. kv. m žylla mienš (na 14,2% mienš). Skaračeńnie abjomaŭ uvodu žylla zafiksavana va ŭsich abłaściach krainy i Minsku.

U Bresckaj vobłaści ŭviedziena ŭ ekspłuatacyju 570,1 tys. kv. m (46,4% hadavoha zadańnia), Viciebskaj — 281,7 tys. (33,9%), Homielskaj — 477,7 tys. (43,9%), Hrodzienskaj — 427,2 tys. (45%), Minskaj — 685,3 tys. (50,8%), Mahiloŭskaj — 296,8 tys. (34,9%). U Minsku ŭviedziena ŭ ekspłuatacyju 430,1 tys. kv. m, što skłała 35,8% da zadańnia (1 młn. 200 tys. kv. m).

Dla hramadzian, jakija stajać na ŭliku dla palapšeńnia žyllovych umoŭ, u studzieni-lipieni ŭviedziena ŭ ekspłuatacyju 2 młn. 59,6 tys. kv. m ahulnaj płoščy, u tym liku ŭ šmatkvaternych damach u haradach — 1 młn. 518,8 tys. kv. m. Udzielnaja vaha žylla, pabudavanaha dla hetaj katehoryi hramadzian u šmatkvaternych damach u haradach, skłała 89,8% ad ahulnaha abjomu ŭviedzienaha žylla pry zadańni na hod 80%.

U sielskich nasielenych punktach uviedziena ŭ ekspłuatacyju 817,3 tys. kv. m ahulnaj płoščy žylla, ci 25,8% ahulnaha ŭvodu pa krainie (u studzieni-žniŭni 2010 hoda — 27,1%).

Na budaŭnictva žyłych damoŭ za vosiem miesiacaŭ vykarystana 9 trłn. rubloŭ inviestycyj, što składaje 19,9% da ich ahulnaha abjomu. Na budaŭnictva abjektaŭ inžyniernaj i transpartnaj infrastruktury da rajonaŭ žyłoj zabudovy vykarystana 2 trłn. rubloŭ inviestycyj u asnoŭny kapitał, ci 45,4% da praduhledžanaha abjomu na 2011 hod.

Клас
0
Панылы сорам
0
Ха-ха
0
Ого
0
Сумна
0
Абуральна
0

Chočaš padzialicca važnaj infarmacyjaj ananimna i kanfidencyjna?